Aktuality

Dnešní téma týkající se požární ochrany (PO) navazuje na dříve vydaný článek CIVOP „novela zákona o požární ochraně" a konkrétněji pojednává o novince v PO - tzv. kategorizaci staveb. K této problematice již byla vydána vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, která nabyla účinnosti 11. prosince 2021 a stanovuje kritéria a charakteristiku kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva pro zařazení stavby do této kategorie. Kategorie jsou 4 a mají označení 0 – 3. Požární ochrana tím doznala další velké změny, která se sice přímo netýká zaměstnavatelů a občanů, ale má vliv na požární bezpečnost a zpracovatele požárně bezpečnostního řešení stavby (tzv. PBŘ).

Jistě často vídáte na různých veřejných místech červenou požární značku – označení místa „ohlašovny požáru“. Bývá nejen v nemocnicích, na větších úřadech, ale i ve firmách, obchodních centrech apod. Jedná se o označení místa – tzv. ohlašovny požáru (většinou recepce / informace / vrátnice), která slouží k nahlášení požáru, případně jiné mimořádné události.

Při stavbě nového objektu nebo přestavbě stávajícího je důležité vědět, k jakému účelu bude objekt sloužit – zda se jedná o administrativní, výrobní, prodejní, skladovací prostory apod. Tato informace je důležitá mimo jiné pro správné zajištění požární ochrany (PO), neboť budovy se projektují dle norem požární bezpečnosti staveb, které určují potřebnou požární odolnost použitých materiálů, dělení do požárních úseků, vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, stanovují délku a kapacitu únikových cest, odstupové vzdálenosti atd. Výše uvedené údaje nalezneme v Požárně bezpečnostním řešení stavby (PBŘ), dříve nazývané též Technická zpráva požární ochrany nebo Požární zpráva. Dle vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je požárně bezpečnostní řešení součástí projektové dokumentace stavby.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se musí dle právních předpisů dodržovat ve všech společnostech, počínaje těmi nejmenšími administrativami a konče těmi největšími výrobními závody. Mezi jednu takovou oblast spadá za BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) i poskytování a dodržování přestávek, a to nejen těch na jídlo a oddech, ale i bezpečnostních přestávek. A jaký je mezi nimi rozdíl a kdy se poskytují?

Jak jste již pravděpodobně slyšeli ze sdělovacích prostředků, chystá se velká novela stavebního zákona. Ovšem v souvislosti s touto novelou byl vydán zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona a tento zákon mění spoustu dalších zákonů, mezi které se řadí zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci atd. Dnešní článek je zaměřen na změnu zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, která nabývá účinnosti od 1. července 2023, kdy se požární ochrana dočká výrazných novinek zejména v oblasti zařízení sociálních služeb a kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti.

Pod pojem požární ochrana (PO) se mimo jiné řadí i pojem požárně bezpečnostní zařízení, o němž jsme psali v jednom z minulých článků. Jedním z druhů požárně bezpečnostního zařízení je zařízení pro zásobování požární vodou. Konkrétně o tom hovoří § 2 odst. 4 písm. e) vyhlášky o požární prevenci, že požárně bezpečnostním zařízením se rozumí zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí).

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se musí dodržovat ve všech společnostech, zvláště pak pokud se v nich nakládá s chemickými látkami a směsmi. Nakládáním se rozumí jejich výroba, dovoz, distribuce, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava. Tzn. i používání chemických látek k úklidu nebo k čištění se považuje za nakládání s chemickou látkou a nebo směsí.

Výskyt hořlavých kapalin ve firmách není dobré podceňovat. Každá hořlavina sebou přináší riziko vzniku požáru, a tak je velmi důležité dbát na to, aby byla zajištěna požární ochrana a s tím související podmínky pro skladování. V právních předpisech bývá uvedena informace, jaké množství, jakých hořlavých kapalin může být ve skladu hořlavých kapalin a zda vůbec takovýto sklad musí být zřízen. Nutnost mít sklad hořlavých kapalin řeší zejména menší firmy, které mají velmi malé množství hořlavých kapalin a finančně je pro ně velmi nákladné takovýto sklad zřizovat (sklad hořlavých kapalin musí splňovat určité požadavky a musí být k této činnosti zkolaudován…).