Aktuality

Pod pojem požární ochrana (PO) se mimo jiné řadí i pojem požárně bezpečnostní zařízení, o němž jsme psali v jednom z minulých článků. Jedním z druhů požárně bezpečnostního zařízení je zařízení pro zásobování požární vodou. Konkrétně o tom hovoří § 2 odst. 4 písm. e) vyhlášky o požární prevenci, že požárně bezpečnostním zařízením se rozumí zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí).

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) se musí dodržovat ve všech společnostech, zvláště pak pokud se v nich nakládá s chemickými látkami a směsmi. Nakládáním se rozumí jejich výroba, dovoz, distribuce, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava. Tzn. i používání chemických látek k úklidu nebo k čištění se považuje za nakládání s chemickou látkou a nebo směsí.

Výskyt hořlavých kapalin ve firmách není dobré podceňovat. Každá hořlavina sebou přináší riziko vzniku požáru, a tak je velmi důležité dbát na to, aby byla zajištěna požární ochrana a s tím související podmínky pro skladování. V právních předpisech bývá uvedena informace, jaké množství, jakých hořlavých kapalin může být ve skladu hořlavých kapalin a zda vůbec takovýto sklad musí být zřízen. Nutnost mít sklad hořlavých kapalin řeší zejména menší firmy, které mají velmi malé množství hořlavých kapalin a finančně je pro ně velmi nákladné takovýto sklad zřizovat (sklad hořlavých kapalin musí splňovat určité požadavky a musí být k této činnosti zkolaudován…).

V rámci pravidelných kontrol bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany (BOZP a PO) se naši specialisté setkávají s různorodým množstvím závad, ovšem některé se vyskytují ve zvýšené míře u většího množství klientů. Dnešní článek je zaměřen na nejčastější provozní závady týkající se požární ochrany.

Požární ochrana se určitým způsobem dotýká všech – včetně nájemců a vlastníků budov. A aby mohli mít nájemci správně zpracovanou dokumentaci požární ochrany, mnohdy musejí vycházet z původních dokumentů, které mívá k dispozici právě vlastník budovy.

Zákon o požární ochraně ukládá povinnost právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany. Tato školení provádí osoba odborně způsobilá v požární ochraně, technik požární ochrany, vedoucí zaměstnanec nebo případně preventista – vždy ale záleží na tom, o jakou činnost se jedná – zda se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, neboť např. preventista nemůže školit zaměstnance provádějící výkon práce při činnostech s vysokým požárním nebezpečím. POZOR! Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance. Minimální interval

V dnešním článku se opětovně vracíme k problematice dokumentace zdolávání požáru (DZP) – za jakých podmínek se zpracovává, kdo ho zpracovává (vlastník objektu, provozovatel činnosti, nájemci) a kdo je zpracovatelem.

Pojem stabilní (popř. polostabilní) hasicí zařízení (SHZ) slyšel snad už každý z nás. Jedná se o druh vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení, konkrétně o zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu. Tyto systémy jsou určeny pro automatický hasební zásah v případě požáru, tzn., že pro jejich spuštění není nutná přítomnost osob. Ideální funkce SHZ je v koordinaci se systémy detekce požáru a systémy pro řízení evakuace (ideálně s elektrickou požární signalizací (EPS)). Funkci těchto systémů je však potřeba řídit speciálními typy ústředen. V oblasti PO (požární ochrana) se jedná o významné zařízení z hlediska zamezení šíření požáru a případně i jeho uhašení.