Oprávnění provádět kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. Tento požadavek týkající se požární ochrany (PO) je uveden ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

Vyhláška stanovuje, že se kontroly musí provádět, na druhou stranu ale nebylo stanoveno, kdo je provádí. Často se tak stávalo, že si výrobci požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany trvali na tom, že kontroly mohou provádět výhradně oni a nikdo jiný. Bohužel se pak ale stávalo, že výrobce zanikl nebo neměl servisní techniky, a tak nebylo možné kontrolu provést. Někdy výrobce požadoval, aby osoba provádějící kontrolu byla přímo jím proškolena a tím mohla kontrolu provést, ale často výrobce nebyl ochoten osoby proškolit kvůli tomu, aby si kontroly i nadále zajišťoval pouze svými zaměstnanci.

Vše došlo až k soudnímu sporu a na základě rozsudku Nejvyššího soudu České republiky (č.j. 21 Cdo 1502/2016) vydalo generální ředitelství hasičského záchranného sboru oficiální dokument s názvem Sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení. To nově stanovuje, že veškeré kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení může provádět také každá osoba odborně způsobilá (OZO) nebo technik požární ochrany (TPO) dle vyhl. č. 246/2001 Sb.

Z rozsudku tak vyplývá, že pokud je osoba provádějící kontrolu provozuschopnosti OZO nebo TPO, může kontrolu provést podle průvodní dokumentace výrobce a nemusí být výrobcem proškolena. Je samozřejmé, že některé systémy jsou velmi složité, obsahují know-how dané firmy a bez znalostí softwaru a hardwaru není možné kontrolu kvalitně provést. V těchto případech je samozřejmě žádoucí, aby kontrolu provedl výrobce nebo jím pověřené osoby. Jedná se především o elektrickou požární signalizaci, stabilní hasicí zařízení, systémy na potlačení výbuchu apod.

Ať už kontrolu provádí OZO/TPO nebo výrobce, je vždy potřeba, aby výsledkem byl doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, který musí podle vyhlášky obsahovat tyto údaje:

• údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
• adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle předchozího bodu,
• umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení,
• výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení,
• datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,
• písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje:

• údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
• adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná s adresou podle předchozího bodu,
• umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,
• datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,
• písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Pokud je kontrolované požárně bezpečnostní zařízení nebo hasicí přístroj neprovozuschopný, je potřeba ihned přijmout náhradní opatření a zajistit co nejrychlejší odstranění závad.

Za neplnění povinností danými právními předpisy v PO – nezajištění, neprovádění kontrol a neodstraňování závad – může Hasičský záchranný sbor může uložit pokutu až 250 000Kč u objektů bez požárního nebezpečí, do 500 000Kč u objektu se zvýšeným požárním nebezpečím a až 1 000 000Kč u objektu s vysokým požárním nebezpečím.