Aktuality

Výskyt hořlavých kapalin ve firmách není dobré podceňovat. Každá hořlavina sebou přináší riziko vzniku požáru, a tak je velmi důležité dbát na to, aby byla zajištěna požární ochrana a s tím související podmínky pro skladování. V právních předpisech bývá uvedena informace, jaké množství, jakých hořlavých kapalin může být ve skladu hořlavých kapalin a zda vůbec takovýto sklad musí být zřízen. Nutnost mít sklad hořlavých kapalin řeší zejména menší firmy, které mají velmi malé množství hořlavých kapalin a finančně je pro ně velmi nákladné takovýto sklad zřizovat (sklad hořlavých kapalin musí splňovat určité požadavky a musí být k této činnosti zkolaudován…).

V rámci pravidelných kontrol bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany (BOZP a PO) se naši specialisté setkávají s různorodým množstvím závad, ovšem některé se vyskytují ve zvýšené míře u většího množství klientů. Dnešní článek je zaměřen na nejčastější provozní závady týkající se požární ochrany.

Požární ochrana se určitým způsobem dotýká všech – včetně nájemců a vlastníků budov. A aby mohli mít nájemci správně zpracovanou dokumentaci požární ochrany, mnohdy musejí vycházet z původních dokumentů, které mívá k dispozici právě vlastník budovy.

Zákon o požární ochraně ukládá povinnost právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany. Tato školení provádí osoba odborně způsobilá v požární ochraně, technik požární ochrany, vedoucí zaměstnanec nebo případně preventista – vždy ale záleží na tom, o jakou činnost se jedná – zda se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, neboť např. preventista nemůže školit zaměstnance provádějící výkon práce při činnostech s vysokým požárním nebezpečím. POZOR! Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance. Minimální interval

V dnešním článku se opětovně vracíme k problematice dokumentace zdolávání požáru (DZP) – za jakých podmínek se zpracovává, kdo ho zpracovává (vlastník objektu, provozovatel činnosti, nájemci) a kdo je zpracovatelem.

Pojem stabilní (popř. polostabilní) hasicí zařízení (SHZ) slyšel snad už každý z nás. Jedná se o druh vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení, konkrétně o zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu. Tyto systémy jsou určeny pro automatický hasební zásah v případě požáru, tzn., že pro jejich spuštění není nutná přítomnost osob. Ideální funkce SHZ je v koordinaci se systémy detekce požáru a systémy pro řízení evakuace (ideálně s elektrickou požární signalizací (EPS)). Funkci těchto systémů je však potřeba řídit speciálními typy ústředen. V oblasti PO (požární ochrana) se jedná o významné zařízení z hlediska zamezení šíření požáru a případně i jeho uhašení.

S blížícím se koncem roku a příchodem Silvestra opětovně začíná prodej zábavní pyrotechniky (pyrotechnický výrobek určený k zábavním účelům) a pyrotechnických výrobků (výrobky obsahující výbušné látky nebo směs výbušných látek určené k produkci tepla, světla, zvuku, plynu, kouře, nebo kombinace těchto efektů pomocí samoudržujících se exotermických chemických reakcí).

V téměř každé budově (mimo rodinných domů) můžeme najít nějaký ten hasicí přístroj. V běžném životě je nijak zvlášť neregistrujeme, ale tak nějak podvědomě tušíme, že existují a že jsou umístěny „téměř na každém rohu“. Obzvlášť pokud procházíme veřejně přístupnými budovami (administrativní budovy, obchodní domy, nákupní centra, nemocnice), tak si jich určitě všimneme. U restaurací už je to poměrně horší, mnohdy jsou „schované“ za květináči, za stoly, skříňkami apod., což je v rozporu s požárními předpisy a s požadavky PO (požární ochrana).