Hořlavé kapaliny – rozdělení do tříd nebezpečnosti
Výskyt hořlavých kapalin ve firmách není dobré podceňovat. Každá hořlavina sebou přináší riziko vzniku požáru, a tak je velmi důležité dbát na to, aby byla zajištěna požární ochrana a s tím související podmínky pro skladování. V právních předpisech bývá uvedena informace, jaké množství, jakých hořlavých kapalin může být ve skladu hořlavých kapalin a zda vůbec takovýto sklad musí být zřízen. Nutnost mít sklad hořlavých kapalin řeší zejména menší firmy, které mají velmi malé množství hořlavých kapalin a finančně je pro ně velmi nákladné takovýto sklad zřizovat (sklad hořlavých kapalin musí splňovat určité požadavky a musí být k této činnosti zkolaudován…).
Aby bylo zřejmé, zda sklad hořlavých kapalin musí nebo nemusí být zřízen, je potřeba mít informace, jaké hořlavé kapaliny se ve firmě vyskytují, v jakém množství, a hlavně do jaké třídy nebezpečnosti jsou zařazeny (zda se jedná o nízkovroucí kapaliny, hořlavé kapaliny, kapaliny I. třídy nebezpečnosti atd.).
Např. U staveb nebo jejich částí, které jsou užívány jako pracoviště (zejména dílny, laboratoře, opravny), u kterých je:
a) nahodilé požární zatížení v požárním úseku rovno nejvýše 30 kg.m-2, a to i v případech, že toto požární zatížení zahrnuje hořlavé kapaliny, nebo
b) v celém požárním úseku jednotlivě nebo společně méně než 250 litrů hořlavých kapalin, aniž by z tohoto objemu bylo více než 20 litrů nízko vroucích kapalin a 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti,
lze ukládat hořlavé kapaliny v množství podle písmene b), není-li v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem nebo jiným obdobným dokumentem stanoveno jinak.
Z výše uvedeného vyplývá, že firma, která nemá požární zatížení větší než 30 kg.m-2 a má velmi malé množství hořlavých kapalin, nemusí zřizovat sklady, ale můžou hořlaviny ukládat např. ve speciálních chemických skříních.
Samozřejmě musí být zajištěny i další podmínky (včetně podmínek požární ochrany), např.: musí být
a) zabráněno rozlití hořlavých kapalin mimo požární úsek,
b) zajištěno odvětrávání požárního úseku v rozsahu zamezujícím vzniku prostředí s nebezpečím výbuchu,
c) zabráněno kontaktu hořlavých kapalin nebo jejich par se zdroji zapálení.
Pozn. Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, je dovoleno ukládat nejvýše 50 litrů hořlavých kapalných nátěrových hmot všech tříd nebezpečnosti v uzavíratelných obalech.
A jak poznat, do jaké kategorie hořlavá kapalina patří?
Rozdělení hořlavých kapalin řeší hned několik předpisů. Mezi ty základní patří ČSN 65 0201 - Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci a dále nařízení CLP - nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.
Dle ČSN 65 0201 je hořlavá kapalina chemická látka a/nebo její směs v kapalném stavu, splňující určité podmínky (definovaný bod vzplanutí, při teplotách výskytu jsou kapalné a lze u nich stanovit bod hoření), které jsou za předvídatelných podmínek schopné hořet nebo vytvářet produkty schopné hoření. Pokud u hodnocené kapaliny nebyla prověřena možnost stanovení bodu hoření, považuje se za hořlavou kapalinu.
Pozn. Teplota vzplanutí je nejnižší teplota, při které se vytvoří nad hladinou hořlavé kapaliny páry, které když se smíchají se vzduchem a přiblíží se k plameni, vzplanou a hned se uhasí.
Hořlavé kapaliny se třídí podle bodu vzplanutí do následujících tříd nebezpečnosti:
Třída nebezpečnosti |
Bod vzplanutí |
I. |
≤ 21°C |
II. |
> 21°C ≤ 55 °C |
III. |
> 55 °C ≤ 100 °C |
IV. |
> 100 °C |
Nízkovroucí hořlavá kapalina – hořlavá kapalina s bodem vzplanutí < 0°C a současně s bodem varu do 35 °C za normálních podmínek. |
Pozn. Teplota vzplanutí bývá uvedena v bezpečnostních listech.
Na štítcích (obalech chemických látek) zase můžeme najít informaci o tom, že je chemická látka zařazena do kategorie 1, 2 a nebo 3. Toto zařazení se provádí dle nařízení CLP. Podle něj se hořlavou kapalinou rozumí kapalina s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C.
Kritéria klasifikace
Kategorie |
Bod vzplanutí a počáteční bod varu |
1 |
Bod vzplanutí < 23 °C a počáteční bod varu ≤35 °C |
2 |
Bod vzplanutí < 23 °C a počáteční bod varu > 35 °C |
3 |
Bod vzplanutí ≥ 23 °C a ≤ 60 °C |
Pro účely tohoto nařízení lze plynové oleje, motorovou naftu a lehké topné oleje s bodem vzplanutí ≥ 55 °C a ≤ 75 °C považovat za látky kategorie 3. |
Kromě kategorie hořlavé kapaliny najdeme na štítku i P a H věty, signální slovo a výstražný symbol.
Vždy mějte přehled o množství hořlavých kapalin ve své firmě. Je-li potřeba, skladujte hořlavé kapaliny ve skladu hořlavých kapalin, který je k tomu účelu určen a samozřejmě zkolaudován. Nezapomeňte jej označit příslušnými symboly a bezpečnostním značením tak, aby byla dodržena požární ochrana.
Obrázek 1 - Hořlavé chemické látky a směsi neukládejte v horních policích regálu!
Navigace v kategoriiAktuality
Váš specialista pro outsourcing bezpečnosti práce, požární ochrany a životního prostředí
Aktuality
08.08.2024
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v požární ochraně
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti požární ochrany: Kompletní přehled a tipy pro zajištění bezpečnosti Podnikatelé a firmy se často ptají, zda je nutné zajistit požární ochranu ve všech jejich provozovnách, nebo zda stačí pokrýt jen centr...
15.04.2024
Suchovod - nezavodněné požární potrubí
Velká část občanů se již pravděpodobně setkala s pojmem suchovod. Jedná se o požární potrubí, které není trvale napojeno na vodovodní síť. V nejčastějších případech je součástí požárních žebříků, popř. je vedeno samostatně a tvoří důležitý prvek v případě ...
15.03.2024
Evakuační výtah
Požární ochrana (PO) se stává nepostradatelnou součástí všech zaměstnavatelů. S používáním nových, výkonnějších technologií, svařováním, nakládáním s chemickými látkami, instalací fotovoltaických panelů atd. roste riziko vzniku požáru, a tím je potřeba chránit ž...