Výstupní lékařské prohlídky

Nemalé procento firem se zabývá problematikou výstupních lékařských prohlídek. V rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se výstupní prohlídka provádí

a)       při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu vždy, pokud

  1. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
  2. u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, nebo
  3. zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána opakovaně dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění podle právního předpisu upravujícího odškodňování způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,

b)      před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové, nebo

c)       pokud tak stanoví jiný právní předpis.

 

Výstupní prohlídka při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu (např. dohoda) se dále provede v případě, kdy o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec.

 

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce (v rámci BOZP se jedná zejména o působení rizikových faktorů (prach, hluk, vibrace, fyzická zátěž atd. )).

 

Spoustu zaměstnavatelů zaráží, že z výstupní prohlídky nevyplývá žádný závěr ani žádné další informace o tom, zda došlo/nedošlo k poškození zdraví. Je to z důvodu, že se výstupní prohlídka provádí za účelem posouzení aktuálního zdravotního stavu. Tudíž se nepředpokládá informování zaměstnavatele o závěrech výstupní lékařské prohlídky. Pouze je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala (ve většině případů zaměstnavatel), předáno potvrzení o jejím provedení, které obsahuje tyto náležitosti:

a)       identifikační údaje zaměstnavatele,

b)      identifikační údaje osoby, u které byla výstupní prohlídka provedena, a to jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu této osoby, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince,

c)       údaje o dosavadním pracovním zařazení posuzované osoby, dále údaje o druhu práce, režimu práce, rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, kterou posuzovaná osoba vykonávala, a míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,

d)      údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru, pokud ho zaměstnavatel v žádosti uvede,

e)      datum provedení výstupní prohlídky,

f)        identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, který potvrzení vydal, a to identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresu sídla a razítko poskytovatele,

g)       identifikační údaje lékaře, který výstupní prohlídku provedl, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře,

h)      datum vydání potvrzení.

 

Při kontrolách lékařských prohlídek v rámci BOZP se často setkáváme s dotazy zaměstnavatelů, jak donutit zaměstnance, aby výstupní lékařskou prohlídku absolvovali. Bohužel na toto téma jednoznačná odpověď neexistuje. Každý si uvědomuje, že musí absolvovat vstupní a periodické prohlídky, aby mohl pracovat, neboť jinak by byl považován za zdravotně nezpůsobilého. Ale proč jít k lékaři, když už v práci končí a je např. přijat do jiné společnosti, kde zase musí absolvovat vstupní lékařskou prohlídku? Pokud se tedy zaměstnanec rozhodne výstupní prohlídku ignorovat, zaměstnavatel ho k ní nedonutí. Ale měl by si od zaměstnance nechat prokazatelně podepsat, že ho informoval o povinnosti výstupní lékařskou prohlídku absolvovat a že ho vybavil žádostí o provedení této prohlídky. Takto podepsaný dokument doporučujeme založit do osobní složky zaměstnance pro potřeby případné kontroly ze strany oblastního inspektorátu práce, hygieny apod.

 

Pro úplnost jen dodáváme, že výstupní prohlídka by měla trvat nejméně 30 minut u střední náročnosti práce (kategorie práce II) a minimálně 40 minut u vysoké náročnosti (práce zařazená do druhé kategorie rizikové, třetí a čtvrté a činnosti, pro jejichž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy).

Čas potřebný pro provedení pracovnělékařské prohlídky zahrnuje provedení základního vyšetření, zhodnocení výsledků zjištěného zdravotního stavu, diferenciálně diagnostickou a posudkovou rozvahu, popřípadě též vyžádání odborných vyšetření a jejich zhodnocení, provedení záznamu do zdravotnické dokumentace, zpracování lékařského posudku a zajištění jeho předání oprávněným osobám a související administrativní činnost.

 

Obrázek 1 - Zaměstnavatel musí vybavit zaměstnance žádostí o provedení lékařské prohlídky, a to i v případě, že se jedná o výstupní lékařskou prohlídku

Navigace v kategoriiAktuality

CIVOP

Váš specialista pro outsourcing bezpečnosti práce, požární ochrany a životního prostředí

Přejít na stránky společnosti

Aktuality

15.09.2020

Návod k použití v českém jazyce

Nedávno jsme si ve firmě koupili novou varnou konvici. Samozřejmě to není nic neobvyklého, ale po vybalení nás čekalo překvapení – návod k použití byl napsán všemi možnými jazyky, ale čeština v něm zcela chyběla. Samozřejmě, varnou konvici umí intuitivně obsluhovat každ...

15.08.2020

Změna nařízení REACH týkající se bezpečnostních listů

Dne 26. června 2020 vyšla novela nařízení REACH (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006), a to nařízení Komise (EU) 2020/878, která mění přílohu II (tato příloha stanovuje požadavky na sestavení bezpečnostních listů, používaných k...

31.07.2020

Požární uzávěry – dveře

Ochránit lidské životy a majetek před požárem a kouřem je jedním ze základních požadavků PO (požární ochrana). Pro omezení šíření požáru se mezi požární úseky (popř. do staveb a technologií) umisťují požární dveře, které dle svých vlastností zabraňují šířen...