Hasicí přístroje – druhy a umístění

Hasicí přístroje řadíme dle vyhl. č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, mezi věcné prostředky požární ochrany (PO). Hasicí přístroje jsou přenosné – někdy nazývané jako ruční, přívěsné a přípojné.

Podle druhu náplně pak rozeznáváme několik druhů hasicích přístrojů, a to:

  • Vodní - roztok vody s uhličitanem draselným

účinek - ochlazování, druhotně působí oxid uhličitý a vzniklé vodní páry

  • Práškový - univerzální prášek

účinek - dochází k poklesu energie potřebné k hoření a izoluje hořící předmět od okolního vzduchu

  • Sněhový - oxid uhličitý

účinek - dusivý, ochlazuje hořící předmět, vypuzuje okolní vzduch

  • Vzduchopěnový - roztok vody s koncentrátem pěnidla

účinek - dusivý, zabraňuje přístupu vzduchu

  • FE 36 (halotronový) - čistý plyn Fe36

účinek - dusivý, zamezuje přístupu vzduchu

 

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost věcnými prostředky požární ochrany vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem.

Není-li možné výše uvedenou dokumentaci dohledat, popř. nelze-li druhy, způsob a umístění věcných prostředků požární ochrany (zejména tedy hasicích přístrojů) prokázat, instalují se alespoň

a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo

b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo

c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).

 

Co vlastně znamená označení 13A, 70B, 34A atd.? Jedná se hasicí schopnost (schopnost hasicího přístroje uhasit specifikovaný zkušební objekt nejvýše přípustným množstvím hasiva). Např. 13 A znamená, že se jedná o hasicí přístroj, který je vhodný pro hašení pevných látek, a je schopen uhasit požár, který odpovídá požáru dřevěné hranice dlouhé 1,3 m, široké 0,5 m a vysoké 0,56 m.

Zkušební požár pro třídu B netvoří dřevěná hranice, ale nádoba s hořlavou kapalinou. Hasicí schopnost je pak určena plochou povrchu hořlavé kapaliny.

 

Třídy požáru a vhodné hasicí přístroje na daný druh hořlavé látky uvádí následující tabulka

Třída

Druh hořlavé látky

Vhodné hasicí přístroje

A

hoření pevných látek hořících plamenem nebo žhnutím

vodní, pěnové a práškové

B

hoření kapalných látek a látek, které do kapalného skupenství přecházejí

pěnové, práškové a sněhové

C

hoření plynných látek hořících plamenem

práškové a sněhové

D

hoření lehkých alkalických kovů

speciální prášky

E

elektrické zařízení pod proudem

práškový nebo sněhový

F

hoření jedlých olejů a tuků

speciální hasivo

 

 

U mnoha klientů je velkým oříškem umístění hasicích přístrojů. Pokud toto umístění není uvedeno přímo v dokumentaci požární ochrany, musí se zaměstnavatelé řídit právními předpisy. Bohužel toto je velmi často porušováno a při běžných kontrolách v rámci PO nacházíme hasicí přístroje zaskládané množstvím materiálů, pod stolem, v horních patrech regálů, v úklidových místnostech atd.

Přitom vyhl. 246/2001 Sb., říká, že:

  • Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití.
  • Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě.
  • Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu.
  • Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.

 

POZOR! Hasicí přístroje slouží pouze pro prvotní protipožární zásah, tzn. nejsou vhodné pro rozsáhlé požáry.

POZOR! Podle vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, v platném znění, musí být od 1.7.2008 každý nový rodinný dům vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A!

Obrázek 1 - Každý hasicí přístroj má na typovém štítku uvedeno, jaký typ náplně obsahuje a na jakou třídu požáru se používá. Také je na něm vždy uveden návod k použití.

Navigace v kategoriiAktuality

CIVOP

Váš specialista pro outsourcing bezpečnosti práce, požární ochrany a životního prostředí

Přejít na stránky společnosti

Aktuality

17.04.2024

Suchovod - nezavodněné požární potrubí

Velká část občanů se již pravděpodobně setkala s pojmem suchovod. Jedná se o požární potrubí, které není trvale napojeno na vodovodní síť. V nejčastějších případech je součástí požárních žebříků, popř. je vedeno samostatně a tvoří důležitý prvek v případě ...

21.02.2024

Evakuační výtah

Požární ochrana (PO) se stává nepostradatelnou součástí všech zaměstnavatelů. S používáním nových, výkonnějších technologií, svařováním, nakládáním s chemickými látkami, instalací fotovoltaických panelů atd. roste riziko vzniku požáru, a tím je potřeba chránit ž...

15.01.2024

Oprávnění provádět kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo...