Elektrická požární signalizace I

Lokální detekce požáru (LDP) je prozatím málo vžitý pojem. Dalo by se říct, že se jedná o synonymum k elektrické požární signalizaci (EPS). Jedná se o druh vyhrazeného požárně-bezpečnostního zařízení, které zajišťuje pomocí hlásičů včasnou signalizaci požáru. Řada obyvatel, jedná se zejména o starší občany, má čidla EPS namontována ve svých domech. Tato čidla nemají ústřednu, ale pokud zaznamenají kouř, spustí se akustický poplach.

Pokud je součástí EPS i ústředna, jsou signály z čidel přeneseny právě na ústřednu. Tu obsluhují oprávněné osoby (vrátní, správce apod.) a v případě přítomnosti této obsluhy (režim DEN) zde bývá určitý čas v řádu minut na kontrolu daného místa a potvrzení/vyvrácení, zda se jedná o požár. Pokud je ústředna v režimu NOC, je jednotka hasičů po spuštění čidla přivolána automaticky.

EPS může posílat i SMS nebo přímo „zavolat“ majiteli domu, vedoucímu firmy apod. Vždy záleží, co od EPS očekáváme a jaké nároky na ní máme. Na EPS můžou být napojeny ještě další zařízení – požární uzávěry, klapky, stabilní hasicí zařízení apod. Vše vychází z dokumentu – Požárně bezpečnostního řešení stavby, který stanovuje, jaké množství a druhy požárně-bezpečnostního zařízení se v objektu musí vyskytovat.

Jelikož EPS patří mezi požárně-bezpečnostní zařízení, vztahují se na ni mimo jiné požadavky zákona o požární ochraně a vyhlášky o požární prevenci. Aby byla zajištěna požární ochrana (PO) je potřeba zdůraznit, že při provozu EPS se musí postupovat podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo prováděcí dokumentace.

Provozuschopnost se prokazuje dokladem o montáži EPS, funkční zkoušce nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou o požární prevenci. Součástí EPS bývá kniha EPS, kde se uvádějí zápisy o kontrole, opravách, údržbě apod. a jsou zde jmenované osoby odpovědné za obsluhu a údržbu. Tyto osoby musejí být s EPS prokazatelně seznámeny.

Kontrola se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to

• jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
• jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá

Pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v prováděcí dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.

Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti nahrazuje.

Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.

Není-li k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, postupuje se podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.

Doklad o kontrole provozuschopnosti EPS vždy obsahuje následující údaje:

a)  údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,

b)  adresu objektu, ve kterém byla kontrola provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle písmene a),

c)  umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení,

d) výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení,

e)   datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,

f)   písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti EPS, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Pokud by došlo k opravě EPS, lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce. V případě, že je EPS shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel je pak povinen zajistit neprodleně opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečit v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření tak, aby byla zajištěna požární ochrana (PO). Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.

Nefunkčnost EPS není dobré podceňovat. V případě požáru dokáže včas upozornit na nebezpečí, zachránit životy a omezit škody na majetku.